Teodor Studita

11.11.; 26.1.

Narodil se kolem r. 759 v Cařihradě. Získal velké vzdělání. Společně se starcem Platonem stál u zrodu Sakudionského kláštera u Olympu. Platon později donutil Teodora, aby se nechal vysvětit na kněze a pak jej jmenoval igumenem kláštera.

V té době nastoupil na byzantský trůn Konstantin VI. Ten dal r.795 zavřít svoji manželku do kláštera a vzal si jednu z dvorních dam. Patriarcha Tarasij s tím nesouhlasil, ale sňatku požehnal jeden z kněží chrámu Boží Moudrosti, jménem Josef. Patriarcha protestoval, ale císař mu pohrozil obnovením ikonoboreckého pronásledování. Proto Tarasij raději nic nepodnikal. Vladařova příkladu brzy následovali i jiní velmoži. Když se to dozvěděl Teodor, rozesílal po klášterech dopisy, ve kterých císaře veřejně odsuzoval a prohlašoval ho za exkomunikovaného. Císař se snažil nejdříve Teodora koupit, ale když viděl, že se mu to nepodaří, dal klášter přepadnout, Teodora mučit a pak odeslat do vyhnanství do Soluně, spolu s velkým množstvím nespokojených mnichů. R. 797 došlo v Cařihradě k palácovému převratu a vlády se ujala císařova matka Irena. Tehdy byli mnichové propuštěni z vyhnanství a Josef zbaven kněžské hodnosti a exkomunikován.

Když začali saracéni ohrožovat Malou Asii, odešel na žádost patriarchy Teodor s bratry do Cařihradu, kde se ujal řízení zpustlého Studitského kláštera. Teodor vypracoval nová, přísná pravidla, která vycházela z pravidel sv. Bazila, a zavedl v klášteře pevný řád a společný život. Brzy se kolem něho shromáždilo na tisíc mnichů. Proto igumen rozdělil funkce mnichům a sám se choval jako poslední z nich. Zde také napsal množství církevních písní, kánonů a knih.

R. 802 svrhl Nikifor Irenu a ujal se vlády nad Byzancí. Dosadil opět Josefa do jeho funkce. Teodor císaři předpověděl smrt na válečné výpravě, což se splnilo. Po Nikiforově smrti (r. 811) se stal císařem Michal, který Josefa opět sesadil. Jeho vláda však netrvala dlouho a císařského stolce se zmocnil Lev V. Arménský (r. 813). Ten se nejdříve snažil upevnit svou vládu a pak obnovil ikonoborecké pronásledování. Pozval si k sobě význačné církevní představitele a nutil je k odpadu od úcty ikon. Tu Teodor neohroženě vystoupil a obvinil císaře, že se míchá do církevních záležitostí, ačkoliv k tomu není vůbec kompetentní, neboť je jen světským panovníkem. Císař se rozhněval, vyhnal shromážděné kněze a vydal rozkaz, ve kterém zakázal uctívat ikony. Později poslal patriarchu Nikifora do vyhnanství.

Světec nechtěl zůstat v nečinnosti, a proto nařídil bratřím, aby vzali do rukou svaté ikony a uspořádali průvod kolem kláštera. Během něho zpívali: „Prečístomu tvojemu obrazu poklaňájémsja, blahíj ...“ (tropár Nerukotvoreného obrazu viz 16.8.) a jiné vítězné písně. Císař se to dozvěděl a poslal Teodorovi list, ve kterém mu hrozil uvězněním, mučením i smrtí. Výhrůžka nezabrala a světec dále veřejně hlásal úctu ikon. Proto jej císař poslal do vyhnanství do pevnosti Metopa v Apolónii. Teodor ani zde neutichl. Psal množství dopisů, ve kterých utvrzoval věřící v pravé víře, a proto byl poslán do pevnosti Bonita v Anatolii. Zde jej dal císař mučit, ale když vykonavatelé rozsudku uviděli světcovo asketické tělo, zastyděli se a mučení neuskutečnili. Přesto se našli jiní, kteří Teodora i jeho žáka ukrutně ztýrali. Vězení bylo strašné. V létě v něm bylo velké horko a v zimě mráz. Bylo tam mnoho potkanů a hadů. Kromě toho vězňové trpěli hladem a žízní. Teodorovo tělo obrostlo plísní a bylo plné vředů. Ani to však vládci nestačilo. Dal Teodora zbít tak, že zůstal ležet na zemi polomrtvý. Později byl světec převezen do Smyrny.

Po násilné smrti Lva V. Arménského se stal císařem Michal II. I když se sám klonil k herezi, byl tolerantní a propustil zajatce na svobodu.

Když byl Teodor propuštěn, nechtěl se vrátit do Cařihradu, kde vládla stále heretická nálada, ale se svými učedníky se usadil v Arkitě. Před smrtí se mu projevily následky mučení, trpěl velkými bolestmi žaludku. Přesto se stále věnoval svým žákům a učil je. Zemřel r. 826 a jeho ostatky byly R. 844 přeneseny do Cařihradu.

na abecední přehled    na kalendářní přehled     na životy svatých


Tato strana je archivovane spolecne se starou verzi webu www.fatym.com (nova verze od roku 2007 je zde) a je umistena na serverech A.M.I.M.S. Na serverech A.M.I.M.S jsou dale hostovany Internetova televize TV-MIS.cz, TV-MIS.com, Casopis Milujte se!, on-line internetove prehravace JukeBox TV-MIS.cz (hudebni) a TemaBox TV-MIS.cz, virualni pout do Svato zeme a na Sinaj - svata-zeme.tv-mis.cz, weby poute.eu, ps.oblati.cz a rada dalsich projektu.