Ondřej Svorad a Beňadik

17.7.

Svorad se narodil v Polsku kolem r. 980. Pocházel z rolnické rodiny. Když viděl jednou pracovat mnicha na poli, řekl si: „Může-li mnich rolničit, může i rolník mnišit“ a vstoupil do kláštera. Byl to klášter se slovanskou bohoslužbou a dodržoval se v něm typik sv. Zosimy. Tam dostal Svorad jméno Ondřej.

R. 1022 vystoupil král Boleslav Chrabrý proti slovanské bohoslužbě a chtěl ji odstranit. Ti, kteří se nechtěli podrobit, museli odejít ze země. A tak přišel Ondřej r. 1022 na Slovensko. Zde jej přijal igumen kláštera sv. Hippolita na Zoboru, nedaleko Nitry.

Po nějakém čase se Svorad, se souhlasem igumena Filipa, utáhl do samoty v jednom dutém stromě a vedl tam poustevnický život. Protože pravděpodobně nebyl knězem, přicházel každou sobotu a neděli do kláštera, kde se účastnil bohoslužeb. V poustevně se řídil heslem: „Modli se a pracuj.“ Během dne se živil dřevorubectvím. V noci seděl na stoličce, kolem které si napíchal ostré bodláky, a kolem hlavy si dal dřevěnou obruč, na kterou ze čtyř stran připevnil kameny. Když mu pak hlava z ospalosti klesala, ihned se uhodil o kámen.

Později dostal Ondřej jako pomocníka a učedníka mladého mnicha Beňadika.

Když cítil, že se blíží konec jeho života, poslal Svorad pro Filipa a přítomným nařídil, aby se nedotýkali jeho šatů, dokud igumen nepřijde. Po příchodu představeného byl již světec mrtev (zemřel kolem r.1034). Při umývání mrtvoly našli kolem těla omotaný řetěz, který se vrýval hluboko do masa. Polovinu řetězu si vyprosil jako relikvii mnich Maurus z Panonské hory, který ji později daroval knížeti Gejzovi.

Po Ondřejově smrti pokračoval Beňadik v životě v poustevně, ale již za tři roky byl zavražděn od zbojníků, kteří se domnívali, že u něj naleznou poklady.

Po smrti světců se udály dva zázraky, které zpopularizovaly jejich úctu.

V lese nedaleko kláštera zabili v hádce zbojníci jednoho svého druha. Tělo odvlekli do poustevny a chtěli je tam zasypat zemí. Tu mrtvý náhle ožil a zděšení lupiči utíkali pryč. On je zavolal nazpátek a vyprávěl jim, že se vrátil zpět na přímluvu sv. Ondřeje. Pak zůstal v poustevně, kde žil v kajícnosti až do své smrti.

Druhý zázrak se stal v Nitře. Tam oběsili jednoho zločince. Ten ale po nějakém čase přišel osobně k igumenovi a vyprávěl mu, že když visel na šibenici, viděl vedle sebe Ondřeje, který jej podepíral, aby nezemřel. Když se lidé rozešli, odvázal jej a osvobodil.

Po nějaké době byly ostatky obou světců přeneseny do nitranské katedrály, kde se nalézají dodnes.

R. 1083 vyhlásil papež Řehoř VII. Sv. Ondřeje Svorada a Beňadika za patrony Uherska.

na abecední přehled    na kalendářní přehled     na životy svatých


Tato strana je archivovane spolecne se starou verzi webu www.fatym.com (nova verze od roku 2007 je zde) a je umistena na serverech A.M.I.M.S. Na serverech A.M.I.M.S jsou dale hostovany Internetova televize TV-MIS.cz, TV-MIS.com, Casopis Milujte se!, on-line internetove prehravace JukeBox TV-MIS.cz (hudebni) a TemaBox TV-MIS.cz, virualni pout do Svato zeme a na Sinaj - svata-zeme.tv-mis.cz, weby poute.eu, ps.oblati.cz a rada dalsich projektu.