Náboženské postoje věřících na Východě a Západě jsou v souladu s jejich pohledem na církev. Na Západě převládá tendence klást důraz na morální aspekty svátostného a duchovního života, na sílu, přijatou jako pomoc na jejich cestě k věčné blaženosti. Na milost se pohlíží jako na základ pro záslužnou činnost, která v člověku obnovuje schopnost zdravé a prospěšné práce. Naproti tomu na Východě pohlížejí na člověka spíše jako na nedokonalou napodobeninu Boha, který uděluje odpuštění. Jeho život v Kristu je postupnou přeměnou do podoby Boha. Méně se zde mluví o zásluhách, uspokojení, blaženosti, ale spíše se vyzdvihuje zbožštění, proměna člověka v Boží obraz.
na předcházející kapitolu na obsah na následující kapitolu