Chronologický přehled osob a událostí ve vztahu k Novému zákonu

 

Římští císařové

Významní židovští velekněží

 

Židovští a římští vladaři v Palestině

Události

Křesťanské události kurzívou

 

 

Augustus

(30 př. Kr. - 14 po Kr.)

 

 

 

 

Herodes Veliký (37-4 př. Kr.)

- Ježíšovo narození asi 6 př. Kr.

- Vzpoury po smrti Heroda Velikého; Augustus rozdělil Herodovo království mezi jeho tři syny.

 

 

Annáš (Annanus I.)

(6-15 po Kr.)

Judsko

Galilea

V-SV od Galileje

 

Archelaos,

etnarcha Judska

(4 př. Kr. - 6 po Kr.)

Herodes Antipas,

tetrarcha Galileje a Pereje (Zajordánsko)

(4 př. Kr. - 39 po Kr.)

(Herodes) Filip,

tetrarcha Itureje a Trachonitidy

(4 př. Kr. - 34 po Kr.)

- Judsko se po Archelaově sesazení (6 po Kr.) stává římskou provincií; Quiriniův census; povstání Judy Galilejského.

Začátek prvního období římských prefektů

Coponius

(6-9 po Kr.)

- V letech 7 - 36 po Kr. nejsou v Judsku zaznamenány větší násilné vzpoury. Pokračuje přestavba jeruzalémského chrámu, započatá Herodem Velikým.

 

 

 

Valerius Gratus

15-26 po Kr.)

 

 

Tiberius

(14-37 po Kr.)

 

 

Kaifáš

Annášův zeť)

(18-36 po Kr.)

 

Pontius Pilatus

(26-36 po Kr.)

 

 

- První nepokoje za Pilátovy vlády nasvědčují, že je politikem neprozíravým, nikoli však zlý nebo nečestný.

- Začátek Ježíšovy činnosti na veřejnosti a smrt Jana Křtitele asi r. 28 po Kr.

- Ježíš je ukřižován v r. 30 nebo 33.

- Pilát násilně potlačil Samaritány r. 36; to bylo důvodem, že jej Vitellius, prefekt Sýrie, odeslal do Říma (36/37).

- Ukamenování Štěpána a Šavlovo (Pavlovo) obrácení asi r. 36.

 

Gaius

Caligula

(37-41)

Jonatan

(Annášův syn)

(37)

 

Theofilus

(Annášův syn)

(37-41)

Marcellus

36-37)

 

Marullus

(37-41?)

Toto území připadá Herodu Agrippovi I. (39).

Toto území připadá Herodu Agrippovi I. (37).

- Agrippa I. přichází z Říma do Palestiny, navštěvuje Alexandrii - protižidovská bouře (r. 38).

- Pavel utíká z Damašku a odchází do Jeruzaléma (r. 39) a potom do Tarsu.

- Caligula nařizuje postavit v jeruzalémském chrámě svoji sochu. Syrský legát Petronius to odkládá až do Caligulova zavraždění.

 

 

Claudius

(41-54)

 

Konec prvního období římské prefektury

 

Judsko je přiděleno Herodu Agrippovi I. (41).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V letech 41-44 vládne Herodes Agrippa I. území, které kdysi patřilo království Heroda Velikého

- Poprava Janova bratra Jakuba; Petr je za Agrippy I. uvězněn, avšak zázračně uniká z vězení.

- Pavel v Tarsu (41-44).

Druhé období přímé vlády římských prefektů nebo prokurátorů (44-66) - poprvé nad celou Palestinou

 

 

Galilea a Judsko

V-SV od Galileje

 

 

 

Fadus (44-46)

 

- Fadus nechává stít “proroka” Theudase (45).

Tiberius Alexander (46-48)

 

- Tiberius Alexander nechává ukřižovat dva syny Judy Galilejského.

- Pavel přichází do Antiochie Syrské; “První misijní cesta” (46-49).

 

 

Cumanus (48-52)

 

- Vzpoury v Jeruzalémě a Samařsku za Cumana.

- Jakub, Petr a Pavel se setkávají v Jeruzalémě (49). Pavlova “druhá cesta” (50-52); Pavel píše 1 Sol (51).

- Agrippa II. vyjednává s Claudiem a Cumanus je odvolán.

 

 

Nero

(54-68)

Ananiáš

(47-59)

 

 

 

 

 

Annanus II.

(syn Annáše)

(62)

Felix (52-60)

 

 

 

 

 

 

Festus (60-62)

 

 

 

Albinus (62-64)

 

 

 

 

Florus (64-66)

R. 53 Herodes Agrippa II. obdržel vládu nad Itureou a Trachonitidou.

- Pavlova “třetí misijní cesta” (54-58); Pavel píše své listy.

- Během Felixovy správy dochází v Palestině k nepřátelským vzpourám, včetně zbojníků (lestai) sikkáriů a egyptského “proroka”. Pavel je vězněn v Caesareji (58-60). Velekněz Ananiáš jej pronásleduje. Další prokurátor Festus předvádí Pavla před Heroda Agrippu II.; Pavel je odeslán do Říma (60).

- Po Festově smrti svolal velekněz Annanus II. veleradu, která odsoudila Jakuba “bratra Páně” ke smrti ukamenováním. Další prokurátor Annana sesadil. Jeruzalémští židovští vůdci zatknou Ježíše syna Ananiášova (poč. 60. let), protože hrozil, že Bůh zničí město a chrám. Židé jej předali Římanům, aby byl popraven. Albinus jej však po mučení propustil. Albinus a Florus byli zkorumpovaní a tyranští vládcové, kteří způsobili vznik židovského otevřeného odporu.

- Požár Říma (64);

Nero pronásleduje římské křesťany;

Petr a Pavel umírají mučednickou smrtí.

Galba, Otho, Vitellius

(68-69)

 

Nástup rodiny Flaviů na císařský trůn.

 

 

Římská vojska pod Vespasiánovým vedením a (po r. 69) pod vedením Titovým bojují proti povstalcům v prvním židovském povstání (66-70).

Herodes Agrippa II. zůstává během povstání věrný Římanům.

- V květnu r. 66 je Florus bojem ve městě donucen opustit Jeruzalém; dav lidu se zmocní města. Židé se bouří v celé Galileji a Judsku. Skupiny zélótů zabíjejí židy, kteří se staví proti povstání. Křesťané podle jedné tradice odešli z Jeruzaléma do Pelly v Zajordánsku. Josef Flavius přechází na stranu Římanů.

 

Vespasian

(69-79)

 

 

Římané zbořili jeruzalémský chrám

(10. srpna r. 70).

Vláda Římanů.

Herodes Agrippa II. zůstává vládcem svého území až do své smrti asi r. 100.

- Učitel Zákona Jochanan ben Zakkai, kterému se podařilo uniknout z Jeruzaléma, založil v Javne (Jamnii) rabínskou školu.

 

Císařové po r. 70 po Kr.

Palestina a judaismus po r. 70 po Kr.

Křesťanství po r. 70 po Kr.

Vespasian vládne do r. 79.

  1. 71 oslavuje Titus v Římě svůj triumf).

Titus (79-81)

Domitian (81-96)

Římská vláda v Palestině.

- Eleazar, vnuk Judy Galilejského, je r. 74 přemožen na Masadě. Josef Flavius píše v Římě Válku židovskou.

- Ve vedení palestinského židovství nahrazují velekněze rabínští učitelé Zákona.

- Josef Flavius píše v Římě Židovské starožitnosti.

- Velká část novozákonních spisů (evangelia, deuteropavlovské listy, Žid (?), 1 Petr, Jak, Jud, Zj, 1-2-3 Jan); 1 Klem (z Říma asi r. 96?).

- Ježíšovi příbuzní vedou palestinské církevní obce.

- Za vlády Domitiana jsou vyslýcháni vnuci Judy (Ježíšova “bratra”); pravděpodobně další místní pronásledování křesťanů.

Nerva (96-98)

Trajan (98-117)

- Židovská apokalyptika (4 Ezdráš, 2 Baruch: asi 95-120)

- Židovská povstání v Egyptě, Kyréně, na Kypru a v Mezopotámii (115-119).

- Didaché, (po r. 100); Ignácovy listy (110); List Polykarpův

- Ignácova mučednická smrt v Římě (110); Polykarp biskupem ve Smyrně.

Hadrian (117-138)

- Jeruzalém je přestavěn na Aelia Capitolina (asi 130).

- Druhé židovské povstání pod vedením Šimona ben Kosiby (Bar Kochva - schváleno Rabbim Akivou: 132-135).

- Po potlačení jsou židé vyhnáni z Jeruzaléma; na místě chrámu je zbudován Jupiterův chrám.

- 2 Petr, Pastýř Hermův (léta 130?), Tajné evangelium Markovo, Petrovo evangelium, Protoevangelium Jakubovo.

- Asi r. 130 pravděpodobně židokřesťané přestávají vést církev v Jeruzalémě a přenechávají ji biskupům z pohanokřesťanství.

- Polykarp žije dále ve Smyrně.

 

Zpracováno podle: R.E. Brown, An Introduction to the New Testament, New York 1997, xviii-xxi.


Tato strana je archivovane spolecne se starou verzi webu www.fatym.com (nova verze od roku 2007 je zde) a je umistena na serverech A.M.I.M.S. Na serverech A.M.I.M.S jsou dale hostovany Internetova televize TV-MIS.cz, TV-MIS.com, Casopis Milujte se!, on-line internetove prehravace JukeBox TV-MIS.cz (hudebni) a TemaBox TV-MIS.cz, virualni pout do Svato zeme a na Sinaj - svata-zeme.tv-mis.cz, weby poute.eu, ps.oblati.cz a rada dalsich projektu.